principy štěstí

PRINCIPY ŠTESTÍ

Visu Teoh


O ceste ke štestí toho bylo už mnoho receno a napsáno, stejne tak bylo vymyšleno mnoho zpusobu, cest a principu, jak štestí dosáhnout.


Patrím k tem nadšencum, kterí nepretržite hledají cestu ke štestí, nicméne po mnoha letech hledání jsem se vrátil k jednoduchým principum toho, jak být štastný.


Nejdríve je treba tyto principy pochopit a pak se na ne zamerit. Já osobne pracuji s temito principy následujícím zpusobem.

Mysl musíme udržovat v dobrém stavu. To znamená, že si stavy své mysli  uvedomujeme, všímáme  si jich. Pripomíná to použití vetrné korouhvicky pri urcení smeru vetru. Stejnou korouhvicku si musíme vytvorit i ve své mysli, abychom nad stavy své mysli mohli udržet prubežnou kontrolu. Pokud se mysl cítí dobre, projevuje se to tím, že je štastná, veselá, klidná a mírumilovná. Tak to má být, ale je treba si to uvedomit a zároven nechat veci prirozene plynout. Takový stav nepotrebuje žádnou intervenci z naší strany.


Když se ale mysl cítí špatne, projevuje se to tím, že je neštastná, depresivní, mrzutá, plná obav, úzkosti, napetí a vzrušení. V takovou chvíli korouhvicka v naší mysli zaznamená pocit neštestí, težkosti, vzrušení, obav, úzkosti, smutku, zranení a zloby. Což svedcí o tom, že v  mysli je prítomna  negativita a utrpení.


Tady pak kvalita všímavé pozornosti zafunguje podobne jako vetrná korouhvicka a to  tak, že zaznamená, co se v mysli deje. Predevším ve chvíli kdy je neco v neporádku, nám všímavá pozornost muže  pomoci zeslabit intenzitu negativních pocitu. To, že si zloby nebo smutku všimneme, postací k tomu, abychom mohli se tyto pocity oslabit a snížit. Všímavá pozornost plní urcitým zpusobem funkci brzdy nebo tlumice. Nejsme-li si však pocitu zloby ci smutku vedomi, hrozí nebezpecí, že dojde k prohloubení  negativních pocitu nebo dokonce tyto pocity mohou zustat v mysli natrvalo.


Pokud si ale pocitu negativity a neštestí všimneme, pak je budeme schopni i uvolnit, prestat se jimi zabývat, rozveselit se, povzbudit se a odpoutat. Jak to udelat? Tady opet záleží na našem postoji. Na tom, jak na veci nahlížíme a nakolik jsme odhodláni negativní, bolestivé a neprospešné stavy mysli opustit.


Abychom se z takového stavu mohli dostat, musíme sami se sebou navázat rozhovor.  Poradit se se sebou, být na sebe hodní, prozkoumat a pochopit príciny neštestí a zloby, prijít na to, jak se dohodnout (se situací nebo s nekým) a pritom si zachovat klid. I když se nám nemusí podarit zlobu, obavy, nepríjemný pocit nebo neštastné pocity ze sebe hned setrepat a být zase stoprocentne veselí a bezstarostní, mužeme se pokusit vnést do takové situace alespon špetku klidu a rovnováhy.


Meli bychom se naucit se s danou situací vyrovnat a prijmout veci tak, jak jsou. To neznamená, že nemužeme být aktivní a snažit se naši situaci zlepšit nebo zmenit. Ale at´ už zustaneme aktivní nebo pasivní, duležité je rozumet vlastnímu chování a zachovat si za každou cenu vyrovnanost, která predstavuje klidnou a rovnovážnou základnu mysli.


Pokud si udržíme klidnou a vyrovnanou mysl, pak nás v dalším kroku naše vnitrní moudrost poštouchne a povzbudí, abychom našli zpusob, jak mysl pozvednout a cítit se opet dobre. Je duležité, abychom zustali trpeliví a vyckali vhodného okamžiku, protože negativní stav mysli neodejde záhy ani lehce, nekdy se jím zkrátka musíme  tzv. „prokousat“.   Ale s pomocí všímavé pozornosti a moudré sebereflexe mužeme uspet a najít zpusob, jak na to. Nekdy ono „pozvednutí” muže probehnout velmi rychle a my si najednou uvedomíme, že se od predcházející negativity zase navracíme k zdravému a prospešnému stavu mysli.


Jakým zpusobem mužeme naši mysl pozvednout? Existuje nescetne metod, jak na to. Treba si uvedomíme pravdu o tom, že veci jsou pomíjivé. Bez ohledu na to, jak špatne se cítíme, i naše pocity jednou pominou. Vše pomine a my se zase budeme cítit dobre. Takový je život, nekdy nám je dobre, nekdy zle, nekdy lépe, a pak zase hure, a tak to jde v kruhu stále dokola. Díky postupné praxi a tréninku zjistíme, že mužeme udržet mysl v dobrém stavu po stále delší dobu - mírumilovnou, klidnou, vyrovnanou, veselou a štastnou, a  když se propadneme do negativního pocitu, jsme schopni si to uvedomit a dríve nebo pozdeji se od negativních pocitu zase oprostit. Prijdeme na to, jak se od neštastných, úzkostných, zlobných pocitu odpoutat a opet v sobe najít predešlý klid, mír a radost, pocity, které se postupne stanou prirozeností naší mysli.


Rád bych tu pripomnel jeden duležitý postoj. Musíme se smírit s tím, že nikdo nemáme v živote na ružích ustláno, a že veci casto nejdou tak snadno a lehce, jak bychom si práli. Zkrátka utrpení nám dríve nebo pozdeji ukáže svoji známou a nevítanou tvár.  Meli bychom být  pripraveni být schopni prijmout utrpení, která nás v živote potká a vedet, jak se s ním stoicky a moudre vyrovnat. Jak se praví v jednom prísloví  -utrpení se nevyhneme, ale to, jestli se budeme cítit mizerne, je pouze naše volba. Urcitému druhu utrpení se  však mužeme vyhnout a je dobré to udelat. Jiné je možné zmírnit prostrednictvím  naší reakce  na nej  a tak  je dobré zaujmout moudrý a rozvážný postoj, který  nám pomuže utrpení prijmout a zmírnit.  Zkrátka záleží na našem postoji a moudrosti.


Pokud se  naucíme žít moudre a  rozvážne, prijdeme na to, že je možné se urcitému množství utrpení v živote vyhnout.  V situaci, kdy budeme muset utrpení celit, budeme už vedet, jak se s ním  vyrovnat  a  jak ho zmírnit a jak se nakonec cítit lépe. Naucili jsem se totiž, jak se od vecí oprostit, jak žít s vetší lehkostí, s rozvahou a moudrostí.


Je dobré si uvedomit, že za naše utrpení muže z velké cásti pripoutanost, ocekávání a neschopnost se od vecí oprostit a  jít dál. Pokud  se naucíme videt, kde jsme uvízli a prijdeme  na to, jak nechat veci být a jít dál, pak budeme trpet méne a žít štastnejší a lehcí život.


***


Proto je duležité mít nad myslí neustálou kontrolu, venovat stavum mysli dostatecnou pozornost,  všímat si  svých  myšlenek, nálad, pocitu, emocí, vnímání a komentáru, které v naší mysli neustále probíhají. Tímto zpusobem se naucíme své mysli rozumet a lépe s ní pracovat.


Správne pochopená a zvládnutá mysl je klícem ke štestí.  Snažíme se pochopit i mysl ostatních lidí, abychom se na ne mohli lépe naladit a pestovat tak lepší, harmonictejší a smysluplnejší vztahy. Tak mužeme mít na ostatní dobrý vliv a pomoci jim v sobe objevit  to nejlepší, o co se snažíme i my sami.


***


Metta (milující laskavost) je úžasná praxe. Je to velmi úcinná metoda, pomocí které ve své mysli a ve svém srdci evokujeme pocity dobré vule, laskavosti a prátelství jak vuci ostatním, tak samozrejme i vuci sobe samým. Castým opakováním metta mantry nebo práním  metta naplnujeme mysl prospešnými myšlenkami, udržujeme mysl v dobrém stavu a  vlastne ji  tak chráníme pred negativními pocity. Ponechat v mysli co nejdéle a samovolne plynout prání metta je velmi dovedný a moudrý zpusob, jak udržet mysl ve zdravém a prospešném stavu.  Pamatujte na to, prosím, a nechte v sobe plynout proud metta co nejdéle a pritom si v mysli opakujte prání metta prání, prejte dobrou vuli sobe i ostatním.

.

Kéž jsou všechny bytosti štastné. Kéž jsou štastné. Kéž já jsem štastný. Kéž jsou všechny bytosti v bezpecí…, kéž jsou v míru…,kéž jsou zdravé…,kéž se umí o sebe dobre postarat.


Krome metta (milující laskavosti) existují tri další brahmáviháry (vznešená prebývání) soucit, sdílená radost a vyrovnanost, které pomáhají udržovat mysl v prospešném stavu. Každý z nich má svoji speciální kvalitu a na mysl pozitivní dopad.


***


Pak je tu všímavá pozornost. Všímave si uvedomujeme své telo a pocitky. Uvedomuje si své pohyby, to, že vstáváme a sedáme si, natahujeme ruku, abychom otevreli dvere, ohýbáme se, abychom neco sebrali, mícháme lžickou v šálku kávy atd. Být si plne vedom svého tela nám pomáhá vrátit se do prítomného okamžiku, ochránit mysl pred rozptylováním a rušivými myšlenkami, které neprinášejí mysli nic dobrého.


Naopak prání dobrotivosti (metta), moudré rozvažování a nezbytné plánování a premýšlení není na prekážku. Jinými slovy prospešné a nezbytné myšlenky jsou v porádku, na rozdíl od myšlenek neprospešných a negativních.


Zkusme udržet všímavou pozornost vuci telu a mysli, a  pritom praktikovat prání metta, udržet si prospešné a zdravé myšlenky. Takový postoj nás povede k prospešné reci a cinum, které budou prirozeným vyústením naší snahy o kultivaci mysli.


***


Rozjímáme o živote a o utrpení, jak utrpení vzniká, jak ho mužeme odvrátit. Jak štestí vyvstává, jak vyvstává štastná mysl a jak udržet mysl ve stavu štestí.

Dále rozjímáme o dhamme, Buddhove ucení.  Duležité je pochopit a prijmout pravdu o utrpení a s vedomím této pravdy žít naše životy co nejlépe. Víme, že krome peti formací (telesné formace, pocity, vnímání, mentální formace a vedomí) neexistuje žádné pevné já. Chápeme podstatu peti formací a snažíme se z nich ucinit formace prospešné. Držíme se Buddhovy rady a nenahlížíme na ne jako na fixní trvalé já, ale jako neco nestálého a podmíneného, ustaveného na základe lpení a nevedomosti. Venujeme pozornost tomu, jak postupne oslabit naše lpení a nevedomost, jak dosáhnout dokonalého míru a spokojenosti a skoncovat s utrpením.


***


Je nesmírne duležité zamerit svuj život na duchovní hodnoty (více než na materiální.) Budeme se cítit štastni, pokud náš život povedou hodnoty jako je milující laskavost, soucit, porozumení, uprímnost, štedrost, poctivost, trpelivost, tolerance a vytrvalost.  Když  smysl svého života budeme pomerovat temito hodnotami a ne tím, jak si vedeme materiálne, kolik penez máme v bance nebo jaké je naše sociální postavení.


I když nejsme perfektní, jsme štastní, pokud  zameríme svoji pozornost na tyto hodnoty a necháme se jimi vést. Zároven se kvuli tomu, že nejsme zcela dokonalí, nemusíme cítit špatne. Máme sklony k tomu být na sebe casto príliš prísní. Podstatné je, že se snažíme a že zažíváme chvíle, kdy si vedeme dobre, i když  to není po celou dobu. Procházíme procesem a naše práce tím nikdy nekoncí. Jsme soucástí tréninku a  i když nejsme perfektní, nekteré cásti nás perfektní jsou. Jsme ve skutecnosti velmi dobrí.


***

Je také prospešné cinit pozitivní predsevzetí. Vytvorme si pozitivní prání a ty si pro sebe opakujme. Opakováním techto prání si pripomínáme, že kultivujeme pozitivní postoje vedoucí ke štestí a oslabujeme negativní postoje, jež zpusobují utrpení.


***


Pomuže nám, pokud budeme žít v prítomném okamžiku. Nekdy nechceme príliš premýšlet nebo radeji vubec nepremýšlíme. Zkusme se cas od casu usebrat a verit tomu, že když se ve svém živote budeme rídit prospešnými hodnotami a budeme o ne také s láskou pecovat, tak se veci budou darit. Protože nehlede na všechny prekážky a nedostatky, se prece snažíme, ucíme, vyvíjíme a postupne se stáváme moudrejšími a štastnejšími lidmi.


Je duležité si najít cas na pravidelnou nebo každodenní meditaci. Meditace muže naši mysl zklidnit, usmírit, posílit, osvežit a pozvednout.


***


Smejte se. Praktikujte smích, hodne a casto se smejte. Vytvorte si návyk a  zkuste zdravit ostatní s úsmevem na rtech. Když jste sami, usmívejte se na sebe. Když se mužete usmívat sami na sebe, proc byste se nemohli usmívat na ostatní? Smích uvolnuje z mozku endorfiny, hormony, kterým vdecíme za to, že se dobre cítíme. Smích je jednoduchý a efektivní zpusob, jak mužeme svoji mysl rozjasnit a postarat se o to, abychom se cítili lépe. Je to také projev našeho zámeru a odhodlání udržet mysl v príjemném a veselém stavu, nenechat se vylekat ci odradit neprízní osudu, která nás v živote potká.


***


Když to shrneme, tak naším úkolem je venovat pozornost kultivaci naší mysli a osvobodit se od postoju, které nám zpusobují utrpení. Nahradit je temi, které nám prinesou do života štestí. Vytvorte si seznam všech pozitivních, užitecných postoju, které si mužete osvojit, soustredte se na ne a upevnujte je.


Žití je umení, je to velmi zajímavá výzva, jak zkrotit svoji mysl a udržet ji štastnou a mírumilovnou. Duležité je nevzdat to a snažit se. I ve chvílích, kdy se necítíme dobre, zustat v klidu. Je prece prirozené, že nemužeme být stále štastni. Snažme se to  pochopit a zkusme prijít na to, jak jemne a dovedne mysl poštouchnout  a  navrátit ji do prospešného stavu.


Cím více budeme praktikovat,  tím více se budeme cítit štastni. Pozitivní a moudré postoje, které si osvojíme, mohou prinést do našeho života spoustu štestí.


Dokonce i utrpení mužeme pretvorit do požehnání, které dá vykvést prekrásným a vonavým ružím našeho života.


Štastnou praxi!


***





„Velmi často podceňujeme účinek doteku, úsměvu, laskavého slova a naslouchání, jakožto nepatrného projevu péči či chvály, který má  však sílu proměnit život kolem nás.“ 

Leo F. Buscaglia