meditace na smrt

Meditace na smrt

Visu Teoh

translated by martina

 

Je dobré v naší mysli udržovat jako prvořadou myšlenku na smrt, protože nám dovedně připomíná, abychom vedli smysluplný život.

 

Kdykoli vyvstane myšlenka na smrt, připomene nám, jak chceme prožít náš život – laskavě a moudře.

 

Proto je dovedné, zatímco žijeme běžný život, tu a tam myslet na smrt. Buddha žádal, abychom často rozjímali nad pěti náměty, z nichž jedním byla smrt.

 

Těmito pěti náměty jsou:

 

1. Jsme předmětem stárnutí. Nikdo není zproštěný.

2. Jsme předmětem nemoci. Nikdo není zproštěný.

3. Jsme předmětem smrti. Nikdo není zproštěný.

4. Jednou budeme muset opustit a oddělit se od všech a všeho, co je nám drahé a příjemné.

5. Patří nám naše karma (skutky), a za vše, co uděláme, ať to bude dobré nebo špatné, si poneseme následky.

 

Můžeme vidět přínos rozjímání nad těmito náměty. Nutí nás k vážnému zamyšlení, že bychom měli žít dobrý život, a že musíme přijmout skutečnost, že jednou nás od všeho oddělí smrt.

Myšlenka na smrt není pěkná. Můžeme se snažit ji potlačovat. Každý den nám něco připomíná smrt. Máme blízké a přátele, kteří již zemřeli. Každý den čteme v novinách o lidech, kteří zemřeli. Smrt může přijít různými dveřmi, jako jsou nehody, pohromy, války, nemoc, vysoký věk, vraždy a sebevraždy.

Proti tomu nemůžeme nic dělat - ale smrt bychom si měli připomínat. Podle Ekologické světové sítě, která shromažďovala statistiky v roce 2011, zemře na celém světě 151 600 lidí denně, což znamená 6 316 každou hodinu a 105 každou minutu.

 

Když rozjímáme nad smrtí, objeví se související otázka: Jakým způsobem chceme žít? Co pro nás představuje smysluplný a krásný život? Jak chceme strávit náš vzácný čas na této zemi?

 

Možná se na vašem seznamu objeví některé z těchto úvah.

 

1. Žít laskavě. Sloužit/ pomáhat. Udělat, cokoli dobrého můžeme. Šířit štěstí.

2. Být štědří, volně dávat i se rozdělit.

3. Zdržet se nevlídného jednání a krutosti.

4. Trávit čas s blízkými a s přáteli.

5. Svědomitě pracovat, tak abychom si vydělali tak akorát, abychom mohli podporovat rodinu.

6. Rozvíjet nadání a schopnosti, a být tím přínosní společnosti.

7. Studovat dobrá učení, která duchovně obohatí náš život.

8. Meditovat, abychom zklidnili a očistili mysl.

9. Duchovně se rozvíjet, abychom dosáhli našich duchovních cílů.

10. Žít život zaměřený na hodnoty.

11. Žít lehce, klidně a vesele.

12. Hodně se smát a usmívat.

13. Opustit zášť, zlou vůli, vztek a všechny neprospěšné stavy mysli.

14. Neotálet a neplýtvat drahocenným časem.

15. Z našeho života vytvořit co nejvíc, vytvořit z něj věnec květin, věnec zdobený květinami dobrých skutků a ctnostných činů .

 

Pokaždé, když myslíme na smrt, některá z předchozích úvah, či cokoli, co je pro nás důležité, proběhne naší myslí. Myšlení na smrt je tedy přínosné a pomáhá nám připomínat si, co je pro nás v životě nejdůležitější a drží nás od sejití z cesty, zejména pokud jsme se příliš odchýlili od cesty, kterou jsme si stanovili.

 

Uvědomíme si, že náš čas je omezený a drahocenný a že ho nechceme promrhat tím, že budeme odkládat vše, co bychom měli udělat, až do doby, kdy už na to bude příliš pozdě.

Pokud jsme schopní myslet na smrt často a přímo čelit skutečnosti naší smrtelnosti, pomůže nám to čelit strachu. Začneme myslet na to, jak chceme zemřít, jak chceme odejít, tiše a klidně, ne se proti smrti ohrazovat a zuřit. Možná ještě zvládneme poslední úsměv: už je čas a my jsme připravení.

 

Dokonce i v případě náhlé smrti, pokud jsme dlouho vytvářeli silné rozhodnutí zemřít klidně, je možné, že v posledních několika okamžicích budeme stále schopní se usebrat a poklidně odplynout. Naše mysl je neuvěřitelný nástroj – je mnohem schopnější než bychom si mysleli.

Nejlepším způsobem, jak se připravit na smrt, je žít dobrý život. Pokud se zpětně podíváme na náš dobrý život, který jsme žili, potom nelitujeme, když máme zemřít. Víme, že jsme žili dobře, byli jsme milí a dobří k ostatním, a můžeme jít s klidným srdcem.

 

Možná nejsme dokonalí, ale snažili jsme se, jak nejlépe to šlo. A věříme, že získáme dobré znovuzrození nebo pokračování, až dokud nedosáhneme nejvyšší úrovně duchovní dokonalosti.

Tím je pro mne jako pro buddhistu mysl naprosto očištěná mysl bez jediné poskvrny, která již nemá touhu nebo připoutanost, jednoduše ustane se smrtí, a již nepodstupuje žádná další znovuzrození.

 

V buddhistické tradici máme cvičení rozjímání nad smrtí (máranásati, doslova všímavost nad smrtí). Níže bych rád nabídl některá doporučení, jak je můžeme provádět.

 

***

 

Můžete zaujmout obvyklou meditační polohu, tj. sedíte na židli nebo na zemi se zkříženýma nohama.

 

Dopřejte si několik okamžiků pro zklidnění mysli, zaměřte všímavost na dech, tělo a mysl.

 

Nyní opakujte tuto větu, která se v buddhistické tradici často používá při rozjímání o smrti: Život je nejistý. Smrt je jistá.

 

Potom uvažujte o smrti podle následujících řádků:

Všichni, kdo se narodili, musí zemřít. Není žádné zrození beze smrti. Bytosti umírají v každém věku, od mladých, ke střednímu věku až po staré. Nikdo není zproštěný smrti.

 

Vysoký nebo nízký. Král nebo žebrák. Mocný nebo bezmocný. Bohatý či chudý. Všichni musí zemřít. Smrt přijde pro všechny bez výjimky.

 

Opravdu, život je nejistý, smrt je jistá.

 

Život je krátký a prchavý. Je hned pryč jako:

 

blesk při bouřce

bublina ve vodě

kapka rosy na stéblu trávy

čára nakreslená na vodě.

 

Dokonce i kdybychom žili sto let, je to jako mžik v čase ve srovnání s věčností.

 

A smrt je jako vrah, který nás neustále pronásleduje a čeká na vhodný čas udeřit.

 

Život je nejistý, smrt je jistá.

 

Dny a noci ubíhají

Jako voda v tenkém proudu, který brzy vyschne

Život se velkou rychlostí zkracuje

Jako se přesýpá písek v přesýpacích hodinách

Doba našeho života se plynule zmenšuje.

 

Každý krok, který uděláme, nevede jinam než do hrobu.

Všichni míříme ke smrti

S každým uplynulým dnem

S každým uplynulým okamžikem

S každým uplynulým nádechem

Jsme blíže naší schůzce se smrtí.

 

Život je křehký. Smrt je vzdálená jen na jeden dech

Pokud bych se nadechl, ale nevydechl bych

Potom budu mrtvý!

Se smrtí nelze smlouvat

Smrtka nebere „ne“ jako odpověď

Až přijde čas, potom budeme muset jít.

 

Během uvažování můžeme rozjímat nad tím, jak chceme žít náš život, a nad hodnotami a přístupy, které bychom rádi rozvíjeli. Můžeme se znovu ubezpečit o našem odhodlání žít smysluplný a krásný život. A pokud jsme se odchýlili z cesty, rozhodneme se vrátit zpět na cestu.

Potom můžeme myslet na všechny, které známe, a kteří již zemřeli. Začneme s těmi, které jsme měli rádi, s přáteli a jejich blízkými. Můžeme myslet na naše známé a i na proslulé osobnosti, které zemřely. Pokud budeme myslet na zemřelé, budeme se mít více na pozoru před všudypřítomností smrti a před naším omezeným časem zde na zemi.

 

V návaznosti můžeme propojit rozjímání o smrti se cvičením mettá (milující laskavosti). Pokud věříme ve znovuzrození, nebo pokud nevylučujeme možnost, že vědomí po smrti nějakým způsobem pokračuje, můžeme si přát dobro a štěstí pro zemřelé osoby, ať již přijali kdekoli novou existenci.

 

Je úžasné, že jim můžeme posílat mettá. Sami se díky tomu cítíme šťastní, zejména pokud jsme jim obzvláště vděční za laskavost, kterou nám projevili, když byli naživu. Cítíme se šťastní a utěšení, že přestože naši blízcí, přátelé a podpůrci zemřeli, můžeme s nimi být stále propojení díky mettá. Nezapomínáme na ně, tím že můžeme naši mettá směřovat na pokračování jejich bytosti. „Ať jsi nyní kdekoli, ať už jsi přijal jakékoli nové bytí, kéž jsi v pořádku a šťastný.

 

Mezitím, co myslíme na zemřelé, můžeme v pravidelných mezičasech pokračovat v opakování věty: „Život je nejistý, smrt je jistá.“

 

V určitém bodě, když už nechceme rozjímat nebo přebývat v myšlenkách, můžeme jednoduše zaměřit svou všímavost na dech, počitky těla a vědomí, zatímco v pravidelných mezičasech opakujeme jednoduché věty, jako např.: „Život je nejistý, smrt je jistá.“, nebo „Všechny bytosti jsou předmětem smrti.“, nebo prostě slovo „Smrt, smrt“.

 

To, že jsme zaměření na dech, tělo a vědomí, zatímco opakujeme příslušnou větu jako mantru, povede ke ztišení a zklidnění mysli.

Měli bychom mít na paměti, že účelem rozjímání o smrti není vzbuzení strachu nebo zármutku. Pokud se objeví takový stav mysli, měli bychom ho zaznamenat a rozptýlit, protože my chceme smrt přijmout a smířit se s ní. Chceme rozvinout odvahu smrti čelit a být s ní v míru.

 

Pokud se objeví lítost, zatímco myslíme na zemřelé, znovu použijeme moudré rozvažování, abychom přijali skutečnost a nevyhnutelnost smrti. Smíříme se s tím, že odešli. Stav mysli, který probudíme rozjímáním o smrti, je hluboká a naléhavá všímavost naší smrtelnosti, která vede k našemu odhodlání žít moudře, v souladu s našimi hodnotami. Mysl je rozvážná, klidná a soustředěná.

 

Kromě toho, že se věnujeme rozjímání o smrti jako formálnímu cvičení, je důležité myslet na smrt během dne. Není to nic chorobného, ale spíše naše dovedná a neustálá připomínka, jak chceme žít a co je v našem životě prvořadé.

Během dne také udržujeme prospěšnou mysl tím, že vyzařujeme mettá, provádíme moudrá rozvařování a rozvíjíme dobré stavy mysli a přístupy.

 

Neustále všímaví ke své smrtelnosti, kéž můžeme žít smysluplný a nádherný život. Kéž můžeme rozvíjet všímavost ke smrti, která nás může podnítit a přinést v našem životě velký prospěch.

“I inform you, great king, I announce to you, great king: aging and death are rolling in on you. When aging and death are rolling in on you, great king, what should be done?”

 

“As aging and death are rolling in on me, venerable sir, what else should be done but to live by the Dhamma, to live righteously, and to do wholesome and meritorious deeds?”

- Conversation between the Buddha and King Pasenadi from "In the Buddha's Words: An Anthology of Discourses from the Pali Canon" by Bhikkhu Bodhi

 

“Just as a dew drop on the tip of a blade of grass will quickly vanish at sunrise and will not last long; even so is human life like a dew drop. It is short, limited, and brief; it is full of suffering, full of tribulation. This one should wisely understand. One should do good and live a pure life; for none who is born can escape death.”

- Ibid

 

“Now, when a man is truly wise,

His constant task will surely be

This contemplation on death

Blessed with such mighty potency.”

- Path of Purification